Zpět na hlavní stránku

 

ŘÁD ČSCH NA OCHRANU KOČEK PŘI CHOVU

Čl. 1 Název a sídlo chovatele
1. Tento řád ochrany zvířat při chovu byl zpracován a je určen pro Český svaz chovatelů (ČSCH), Praha 8, Maškova 3, IČ 00443204, a to pro chovatele koček. Postupovat podle tohoto řádu bude Sdružení chovatelů koček (SCHK), které je součástí ČSCH. 
2. Uvedený žadatel ČSCH jako chovatelské sdružení v souladu s ustanoveními zákona č.246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vydává po projednání a schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat tento "Řád Českého svazu chovatelů na ochranu koček při chovu" (dále jen Řád).
Čl. 2 Účel a cíle řádu
1. Prvotním zájmem členů ČSCH-SCHK, chovatelů a majitelů koček a koťat (dále jen chovatelů) je zdraví a pohoda každého jednotlivého zvířete.
2. Účelem Řádu je metodicky stanovit pro chovatele podmínky a pravidla pro zájmový chov koček podle současných požadavků na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu.
3. Cílem Řádu je zabezpečení pohody a ochrany koček při jejich zájmovém chovu a zajištění informovanosti chovatelů o podmínkách ochrany koček tak, aby mohli zabezpečit stanovené podmínky.
4. Řád vychází z Chovatelského řádu - Zásady pro chov a plemenitbu koček ČSCH-SCHK a Chovatelského a registračního řádu FIFe a z požadavků vyhlášky č.192/2004 Sb.
5. Tento Řád neumožňuje chov koček v jiném než v zájmovém chovu.
6. Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené právními předpisy, zejména zákonem č.246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákonem č.166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 3 Druh chovaných zvířat, biologická charakteristika, fyziologické a etologické nároky zvířat
1. Kočkami chovanými v zájmovém chovu se rozumí kočky domácí (Felis silvestris f catus) všech známých plemen a barevných variet.
2.Základní biologická charakteristika:
Kočka domácí, která náleží do podčeledi malých koček (Felinae), čeledi kočkovitých (Felidae), je typickou malou masožravou šelmou. Příjem masité potravy není ani v přírodních podmínkách vyhraněný a krmení koček v péči člověka má obsahovat mimo převažující složky potravy živočišného původu i složky původu rostlinného, minerálie a vitamíny. Pohlavní zralosti dosahuje v deseti měsících a dožívá se v průměru 16 let. Je diestrická až polyestrická.
3.
Fyziologické a etologické nároky:
Délka gravidity je v závislosti na plemeni, stáří matky, počtu plodů, opakovaném krytí 58-75 dní. Koťat se ve vrhu rodí od jednoho do deseti, obvykle čtyři. Délka trvání porodu je individuální, obvykle 2-6 hodin, záleží na počtu rozených koťat, plemeni, stáří matky, opakovaném krytí. Zdravá matka zvládne fyziologický porod bez pomoci chovatele, ošetří novorozená koťata včetně překousnutí pupeční šňůry, pak není nutno pupeční provazec dezinfikovat. Pokud pupeční provazec přerušuje chovatel, musí jej ošetřit účinnou dezinfekcí nejlépe na lihovém základě, bez chuti a pachu. Novorozená koťata nemají vyvinutou termoregulaci, jsou slepá, hluchá, bezzubá. V prvních dnech života využívají kolektivní termoregulaci, individuální termoregulace je plně vyvinuta od stáří sedmi týdnů. Délka kojení koťat matkou je individuální, koťata se od matky neodstavují, ale postupně od čtvrtého týdne stáří navykají na běžnou stravu koťat. S postupujícím snižováním produkce mléka matkou, přechází koťata na pevnou stravu. Tento přechod obvykle končí v osmi týdnech stáří.
Dospělé kočky se chovají při běžné pokojové teplotě nebo při teplotě v rozmezí 10-35°C s možností zahřátí či ochlazení. Počet jedinců v prostoru musí odpovídat nárokům jednotlivých koček na pohodu a životní situaci a nesmí vyvolávat nervozitu, stres a agresivitu.
4.Chovem sledované vlastnosti nebo znaky zvířat:
Šlechtění exteriéru podle požadavků platných standardů plemen koček při zachování základních fyziologických parametrů, zdraví a pohody.
5.Chovatel musí být schopen:
a) zajistit kočkám odpovídající výživu a péči,
b) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat,
c) zjistit změny v chování zvířat,
d) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat,
e) umožnit rozmnožování koček jen při zajištění odbytu koťat,
f) zajistit umístění v jeho chovu narozených koťat k novým majitelům. 
Čl. 4 Zařízení a vybavení pro chov
Pro péči o kočky chovatelem (majitelem), zejména o kočky v období rozmnožování, o matky s koťaty, stará a nemocná zvířata, sledování zásad dědičnosti zdraví a sledovaných genetických znaků zajišťuje prostředí a podmínky, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházení poškození jejich zdraví, jsou stanoveny Řádem následující podmínky :
1. Zásady pro provoz objektů, zařízení a vybavení pro chov koček a péče o ně jsou následující:
a) Kočky žijí ve společné domácnosti s majitelem.
b) Není dovoleno
- trvale chovat kočky v oddělených objektech od domácnosti majitele,
- držet kočky trvale uzavřené v klecích, s výjimkou dočasného omezení z důvodu nemoci, porodu, karantény nebo navykání na novou sociální skupinu,
- chovat kočky trvale ve venkovních voliérách.
c) Chovatel zajistí:
- prostor minimálně 6 čtverečních metrů podlahové plochy o výšce minimálně 1,80 m pro samostatně drženého jedince, při společném chovu více koček prostor přiměřeně větší,
- v prostoru obvyklou pokojovou teplotu, nebo teploty v rozmezí 10 až 35 °C s možností úkrytu (zahřátí, ochlazení),
- v prostorách, kde se chovají kočky dostatečné základní vybavení pro jejich chov (misky na krmení, toalety, pelíšky k odpočinku, úkryty, škrabadla, hračky),
- kočkám možnost horizontálního i vertikálního pohybu,
- kočkám trvale k dispozici pitnou vodu,
- kočkám pravidelné a optimální krmení,
- chov koček v místnostech s denním světlem a možností obměny vzduchu,
- při přechodném umístění ve voliéře možnost ukrytí před deštěm, sněhem, chladem a slunečním zářením,
- aby všechny prostory obývané kočkami byly přístupné i člověku.
2. Zařízení se konstruují, používají a udržují tak, aby bylo zabráněno poranění a utrpení zvířat.
3. Chovatel zajistí nebo manipuluje s kočkami tak, aby:
a) se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a zvířata měla zabezpečenou pohodu, nebyla drážděna nebo týrána a bylo minimalizováno riziko jejich poranění,
b) osoby manipulující se zvířaty věnovaly zvýšenou pozornost zvířatům v situacích doprovázených hlukem nebo jinými negativními podněty,
c) osoby manipulující se zvířaty byly informovány o opatřeních v případě mimořádných situací (útěk zvířete mimo vyhrazené prostory, požár) a zabezpečily ochranu zvířat před utrpením a vznikem nebezpečí,
d) při přenášení na krátké vzdálenost byla kočka držena v náruči s nenásilnou fixací končetin a s pevným podložením hrudníku, břicha i pánve pažemi,
e) zabezpečil hygienu, výživu a bezvadný zdravotní stav zvířat v souladu se součastným stavem poznání,
f) zajistil odborné služby veterinárního lékaře v případě zdravotních problémů, pravidelné vakcinace (dle použité vakcíny a doporučeného vakcinačního schématu) a eliminace zevních i vnitřních parazitů,
g) péče o srst byla optimální podle nároků jednotlivých plemen,
h) veškeré prostředky a pomůcky používané k péči o kočky byly udržovány v náležité čistotě.
Čl. 5 Zákroky spojené s ochranou zvířat, se zajištěním jejich zdraví a pohody
1. K ochraně zvířat, zajištění jejich zdraví a pohody se provádějí tato opatření:
Koťata před přesunem novému majiteli jsou podle tohoto Řádu povinně vakcinována proti panleukopenii, kaliciviróze a herpesviróze a odčervena dvakrát v rozmezí 14 dní odpovídajícími preparáty dle doporučení veterinárního lékaře.
2. Koťata i dospělé kočky mohou být předány novému nabyvateli pouze přímo od předchozího majitele, nikoliv prostřednictvím třetí osoby. Není povolen prodej v obchodech, na burzách, tržištích a prostřednictvím výkupu.
3. Nezaměnitelné označení zvířat (mikročip) provádí pouze veterinární lékař.
4. Kočky se chovají ve společné domácnosti s majitelem, proto životní prostředí a jeho údržba odpovídají běžnému hygienickému standardu pro člověka.
5. Kočky se krmí komerční nebo doma připravovanou stravou. Dávky a uchovávání komerčních krmiv pro kočky se řídí návodem výrobce. Skladba doma připravované potravy musí odpovídat potřebám kočkovitých šelem. Její uchovávání odpovídá potravinářským normám. Svalovinu a vnitřnosti zvířat uvolněné pro lidský konzum lze podávat pouze po předchozí tepelné úpravě (mražení, vaření).
Čl. 6 Povolené způsoby usmrcení
1. Zákonné důvody k usmrcení zvířete jsou uvedeny v zákonu č.246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů §5, odst.2.
2. Usmrcení kočky laikem je podle tohoto Řádu zakázáno.
3. Nutné usmrcení kočky smí provést pouze veterinární lékař po posouzení jejího zdravotního stavu, a to formou eutanazie.
Čl. 7 Přeprava zvířat
1. Přeprava zvířat musí být prováděna v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě individuálně chovateli. Tento Řád neopravňuje členy ČSCH – SCHK provádět komerční přepravu koček.
2. Při přepravě koček musí být se zvířaty zacházeno šetrně, je nutno zejména dodržovat následující zásady:
a) kočky mohou být v osobních dopravních prostředcích přepravovány volně jen pokud jsou pod kontrolou osoby, která o ně pečuje. Vzhledem k zachování jejich ochrany a pohody je doporučena přeprava v přenosných dobře větratelných přenoskách (kontejnerech) odpovídajících rozměrů. Minimální prostor musí zajišťovat, aby si každá umístěná kočka mohla přirozeným způsobem stoupnout, sednout nebo lehnout.V dopravních prostředcích hromadné osobní přepravy jsou stanoveny podmínky přepravy jejím provozovatelem, obvykle je povolena přeprava koček pouze ve schránách – kontejnerech. Velikost kontejneru se řídí uvedenými požadavky na zabezpečení ochrany a pohody přepravované kočky a dále předpisy přepravce (železnice, autobusy, letadla). Majitel přepravovaného zvířete je povinen si tyto podmínky předem zjistit a akceptovat je;
b) kočky musí být během přepravy chráněny proti extrémním klimatickým vlivům, silnému proudění vzduchu (průvanu), nepřiměřenému hluku nebo otřesům;
c) při přepravě v kontejnerech, musí být zabráněno jejich převracení nebo padání a musí mezi nimi být dostatečný prostor pro přívod vzduchu; kontejnery musí být nakládány, vykládány nebo přemísťovány ve vodorovné poloze; kontejnery musí být konstruovány tak, aby při manipulaci s nimi bylo zabráněno vytékání tekutin, vypadávání podestýlky nebo výkalů.
3. V prostorách přepravních prostředků, v nichž jsou přepravována zvířata, se nesmí manipulovat s volným ohněm, nesmí být současně přepravovány předměty, které by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu zvířat nebo poškodit jejich zdraví, zejména látky dráždivé (např.dráždivé plynné látky včetně cigaretového kouře) a hořlaviny. Rovněž nelze zvířata nebo kontejnery s nimi přepravovat v uzavřeném nevětraném prostoru zavazadlovém prostoru („kufru“) osobního automobilu.
4. Kočky lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou způsobilé pro přepravu osob a jejich příručních zavazadel, nebo při hromadné nebo letecké přepravě v prostorách pro přepravu zvířat určených a upravených přepravcem tak, aby byla zabezpečena ochrana ( např. v letadlech vyrovnání atmosférického tlaku a teploty) a pohoda zvířat. 
5. Obvykle se kočky přepravují společně s člověkem, takže hygienické podmínky přepravy odpovídají běžným požadavkům odpovídajícím nároku člověka. Přepravní schránky (kontejnery) jsou majetkem majitele a jsou v nich přepravovány kočky z jedné domácnosti/ chovu. Pokud jsou přepravky zapůjčeny pro jiná zvířata, musí být před a po použití účinně dezinfikována proti bakteriím, virům a plísním.
Čl. 8 Podmínky pro chovná zvířata
Doporučuje se před zahájením vlastní chovatelské činnosti získat nezbytné teoretické (literatura, odborné časopisy) a praktické ( návštěva aktivní chovatelské stanice) znalosti .
1. Všechna chovná zvířata, kočky i kocouři, na které se vztahuje tento Řád, musí být nejpozději od 1.1.2007 nezaměnitelně identifikováni (mikročip).
2. K chovu mohou být použiti pouze jedinci v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické i psychické kondici, kteří byli uznáni chovnými na základě odborného posouzení a dávají předpoklad zdravého potomstva bez exteriérových, zdravotních nebo geneticky podmíněných vad.
3. K chovu nesmí být použiti jedinci:
- s fyzickými nebo psychickými nedostatky,
- agresivní jedinci,
- kočka, která opakovaně rodila pomocí císařského řezu,
- jedinci, u kterých lze předpokládat, že v rámci poznatků o dědičnosti budou jejich potomkům chybět části těla nebo orgány, nebo budou-li orgány funkčně nezpůsobilé nebo znetvořené, pokud se nejedná o geneticky fixované znaky, které nemají negativní vliv na zdraví (bezocasost, bezsrstnost). 
4. Věkové omezení chovných zvířat u koček je 1 rok až 8 let, u kocourů od 1 roku neomezeně
- ve výjimečných případech po předchozím předložení dobrozdání veterinárního lékaře o celkovém zdravotním stavu a somatické vyspělosti konkrétního zvířete lze povolit krytí u koček od 10 měsíců stáří.
5. Chovný kocour smí být během 14 dnů použit ke krytí nejvýše dvou různých koček.
6. Maximální počet vrhů chovné kočky je 3 za období dvou kalendářních let nezávisle na počtu porozených koťat,
- kočka smí kojit pouze takový počet koťat, který odpovídá jejím fyziologickým možnostem,
- pokud je ve vrhu více koťat než má matka funkčních mléčných jednotek, posoudí veterinární lékař její zdravotní a kondiční možnosti a navrhne řešení,
- minimální věk pro odběr koťat od matky je 91 dní, tj.13 týdnů.
7. Doporučuje se kastrací nebo sterilizací zabránit rozmnožování zvířat, která už nejsou chovná (stáří), nebo nejsou vhodná k chovu.
8. Amputace drápů, stříhání hmatových vousů, kosmetická úprava ocasu nebo jiných částí těla je zakázána.
Čl. 9 Platnost a účinnost Řádu
1. Tento řád je platný pouze ve znění schváleném Ústřední komisí pro ochranu zvířat, změny tohoto řádu musí být projednány s Ústřední komisí pro ochranu zvířat.
2. Tento řád nabývá platnosti a účinnosti dnem právní moci rozhodnutí o schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat.
3. Tento řád je platný 5 let od jeho schválení Ústřední odbornou komisí pro ochranu zvířat, po této době bude provedena revize Řádu a požádáno o schválení nového řádu.

V Praze dne 9.1.2006 Slavibor Petržílka, gen. sekretář ČSCH