ŘÁD ČSCH NA OCHRANU KOČEK PŘI CHOVU
Čl. 1 |
Název a sídlo chovatele
1. Tento
řád ochrany zvířat při chovu byl zpracován a je určen pro
Český svaz chovatelů (ČSCH), Praha 8, Maškova 3, IČ
00443204, a to pro chovatele koček. Postupovat podle tohoto řádu
bude Sdružení chovatelů koček (SCHK), které je součástí
ČSCH.
2. Uvedený žadatel ČSCH jako chovatelské sdružení v souladu
s ustanoveními zákona č.246/1992 Sb. na ochranu zvířat
proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vydává
po projednání a schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat
tento "Řád Českého svazu chovatelů na ochranu koček při
chovu" (dále jen Řád). |
Čl. 2 |
Účel a cíle řádu
1. Prvotním
zájmem členů ČSCH-SCHK, chovatelů a majitelů koček a koťat
(dále jen chovatelů) je zdraví a pohoda každého
jednotlivého zvířete.
2. Účelem Řádu je metodicky stanovit pro chovatele
podmínky a pravidla pro zájmový chov koček podle současných
požadavků na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu.
3. Cílem Řádu je zabezpečení pohody a
ochrany koček při jejich zájmovém chovu a zajištění
informovanosti chovatelů o podmínkách ochrany koček tak, aby
mohli zabezpečit stanovené podmínky.
4. Řád vychází z Chovatelského
řádu - Zásady pro chov a plemenitbu koček ČSCH-SCHK a Chovatelského
a registračního řádu FIFe a z požadavků vyhlášky č.192/2004
Sb.
5. Tento Řád neumožňuje chov koček v jiném
než v zájmovém chovu.
6. Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené
právními předpisy, zejména zákonem č.246/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů a zákonem č.166/1999 Sb., ve znění
pozdějších předpisů. |
Čl. 3 |
Druh chovaných zvířat, biologická charakteristika, fyziologické a etologické nároky zvířat
1.
Kočkami
chovanými v zájmovém chovu se rozumí kočky domácí (Felis silvestris f catus)
všech známých plemen a barevných variet.
2.Základní biologická charakteristika:
Kočka
domácí, která náleží do podčeledi malých koček (Felinae),
čeledi kočkovitých (Felidae),
je typickou malou masožravou šelmou. Příjem masité potravy
není ani v přírodních podmínkách vyhraněný a krmení
koček v péči člověka má obsahovat mimo převažující
složky potravy živočišného původu i složky původu
rostlinného, minerálie a vitamíny. Pohlavní zralosti
dosahuje v deseti měsících a dožívá se v průměru
16 let. Je diestrická až polyestrická.
3. Fyziologické a
etologické nároky:
Délka gravidity je v závislosti na plemeni, stáří
matky, počtu plodů, opakovaném krytí 58-75 dní. Koťat se
ve vrhu rodí od jednoho do deseti, obvykle čtyři. Délka trvání
porodu je individuální, obvykle 2-6 hodin, záleží na počtu
rozených koťat, plemeni, stáří matky, opakovaném krytí.
Zdravá matka zvládne fyziologický porod bez pomoci chovatele,
ošetří novorozená koťata včetně překousnutí pupeční
šňůry, pak není nutno pupeční provazec dezinfikovat. Pokud
pupeční provazec přerušuje chovatel, musí jej ošetřit účinnou
dezinfekcí nejlépe na lihovém základě, bez chuti a pachu.
Novorozená koťata nemají vyvinutou termoregulaci, jsou slepá,
hluchá, bezzubá. V prvních dnech života využívají
kolektivní termoregulaci, individuální termoregulace je plně
vyvinuta od stáří sedmi týdnů. Délka kojení koťat matkou
je individuální, koťata se od matky neodstavují, ale postupně
od čtvrtého týdne stáří navykají na běžnou stravu koťat.
S postupujícím snižováním produkce mléka matkou, přechází
koťata na pevnou stravu. Tento přechod obvykle končí v osmi
týdnech stáří.
Dospělé kočky se chovají při běžné pokojové teplotě
nebo při teplotě v rozmezí 10-35°C s možností
zahřátí či ochlazení. Počet jedinců v prostoru musí
odpovídat nárokům jednotlivých koček na pohodu a životní
situaci a nesmí vyvolávat nervozitu, stres a agresivitu.
4.Chovem sledované vlastnosti nebo znaky zvířat:
Šlechtění
exteriéru podle požadavků platných standardů plemen koček
při zachování základních fyziologických parametrů, zdraví
a pohody.
5.Chovatel musí být schopen:
a) zajistit kočkám odpovídající výživu a péči,
b) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu
zvířat,
c) zjistit změny v chování zvířat,
d) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování
zdraví a pohody zvířat,
e) umožnit rozmnožování koček jen při zajištění odbytu
koťat,
f) zajistit umístění v jeho chovu narozených koťat k novým
majitelům. |
Čl. 4 |
Zařízení a vybavení pro chov
Pro
péči o kočky chovatelem (majitelem), zejména o kočky v období
rozmnožování, o matky s koťaty, stará a nemocná zvířata,
sledování zásad dědičnosti zdraví a sledovaných genetických
znaků zajišťuje prostředí a podmínky, které vyžadují
jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní
stav a předcházení poškození jejich zdraví, jsou stanoveny
Řádem následující podmínky :
1.
Zásady pro provoz objektů, zařízení a vybavení
pro chov koček a péče o ně jsou následující:
a) Kočky žijí ve společné domácnosti s majitelem.
b)
Není dovoleno
- trvale chovat kočky v oddělených objektech od domácnosti
majitele,
- držet kočky trvale uzavřené v klecích, s výjimkou
dočasného omezení z důvodu nemoci, porodu, karantény
nebo navykání na novou sociální skupinu,
- chovat kočky trvale ve venkovních voliérách.
c) Chovatel zajistí:
- prostor minimálně 6 čtverečních metrů podlahové plochy
o výšce minimálně 1,80 m pro samostatně drženého jedince,
při společném chovu více koček prostor přiměřeně větší,
- v prostoru obvyklou pokojovou teplotu, nebo teploty v rozmezí
10 až 35 °C s možností úkrytu (zahřátí, ochlazení),
- v prostorách, kde se chovají kočky dostatečné základní
vybavení pro jejich chov (misky na krmení, toalety, pelíšky
k odpočinku, úkryty, škrabadla, hračky),
- kočkám možnost horizontálního i vertikálního pohybu,
- kočkám trvale k dispozici pitnou vodu,
- kočkám pravidelné a optimální krmení,
- chov koček v místnostech s denním světlem a možností
obměny vzduchu,
- při přechodném umístění ve voliéře možnost ukrytí před
deštěm, sněhem, chladem a slunečním zářením,
- aby všechny prostory obývané kočkami byly přístupné i
člověku.
2.
Zařízení
se konstruují, používají a udržují tak, aby bylo zabráněno
poranění a utrpení zvířat.
3.
Chovatel zajistí nebo manipuluje s kočkami tak, aby:
a) se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a zvířata
měla zabezpečenou pohodu, nebyla drážděna nebo týrána a
bylo minimalizováno riziko jejich poranění,
b) osoby manipulující se zvířaty věnovaly zvýšenou
pozornost zvířatům v situacích doprovázených hlukem
nebo jinými negativními podněty,
c) osoby manipulující se zvířaty byly informovány o opatřeních
v případě mimořádných situací (útěk zvířete mimo
vyhrazené prostory, požár) a zabezpečily ochranu zvířat před
utrpením a vznikem nebezpečí,
d) při přenášení na krátké vzdálenost byla kočka držena
v náruči s nenásilnou fixací končetin a s pevným
podložením hrudníku, břicha i pánve pažemi,
e) zabezpečil hygienu, výživu a bezvadný zdravotní stav zvířat
v souladu se součastným stavem poznání,
f) zajistil odborné služby veterinárního lékaře v případě
zdravotních problémů, pravidelné vakcinace (dle použité
vakcíny a doporučeného vakcinačního schématu) a eliminace
zevních i vnitřních parazitů,
g) péče o srst byla optimální podle nároků jednotlivých
plemen,
h) veškeré prostředky a pomůcky používané k péči o
kočky byly udržovány v náležité čistotě.
|
Čl. 5 |
Zákroky
spojené s ochranou zvířat, se zajištěním jejich zdraví
a pohody
1. K ochraně zvířat,
zajištění jejich zdraví a pohody se provádějí tato opatření:
Koťata před přesunem novému majiteli jsou podle tohoto Řádu
povinně vakcinována proti panleukopenii, kaliciviróze a
herpesviróze a odčervena dvakrát v rozmezí 14 dní
odpovídajícími preparáty dle doporučení veterinárního lékaře.
2. Koťata i dospělé kočky mohou být
předány novému nabyvateli pouze přímo od předchozího
majitele, nikoliv prostřednictvím třetí osoby. Není povolen
prodej v obchodech, na burzách, tržištích a prostřednictvím
výkupu.
3. Nezaměnitelné
označení zvířat (mikročip) provádí pouze veterinární lékař.
4. Kočky se chovají ve společné domácnosti s majitelem,
proto životní prostředí a jeho údržba odpovídají běžnému
hygienickému standardu pro člověka.
5. Kočky se krmí komerční nebo doma připravovanou
stravou. Dávky a uchovávání komerčních krmiv pro kočky se
řídí návodem výrobce. Skladba doma připravované potravy
musí odpovídat potřebám kočkovitých šelem. Její uchovávání
odpovídá potravinářským normám. Svalovinu a vnitřnosti zvířat
uvolněné pro lidský konzum lze podávat pouze po předchozí
tepelné úpravě (mražení, vaření).
|
Čl. 6 |
Povolené způsoby usmrcení
1. Zákonné důvody k usmrcení
zvířete jsou uvedeny v zákonu č.246/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů §5,
odst.2.
2. Usmrcení kočky laikem je podle tohoto Řádu zakázáno.
3. Nutné usmrcení kočky smí provést pouze veterinární lékař
po posouzení jejího zdravotního stavu, a to formou eutanazie.
|
Čl. 7 |
Přeprava zvířat
1. Přeprava zvířat musí
být prováděna v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
a s vyhláškou č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při
přepravě individuálně chovateli. Tento Řád neopravňuje členy
ČSCH – SCHK provádět komerční přepravu koček.
2. Při přepravě koček musí
být se zvířaty zacházeno šetrně,
je nutno zejména dodržovat následující zásady:
a) kočky mohou být
v osobních dopravních prostředcích přepravovány volně
jen pokud jsou pod kontrolou osoby, která o ně pečuje.
Vzhledem k zachování jejich ochrany a pohody je doporučena
přeprava v přenosných dobře větratelných přenoskách
(kontejnerech) odpovídajících rozměrů. Minimální prostor
musí zajišťovat, aby si každá umístěná kočka mohla přirozeným
způsobem stoupnout, sednout nebo lehnout.V dopravních prostředcích
hromadné osobní přepravy jsou stanoveny podmínky přepravy
jejím provozovatelem, obvykle je povolena přeprava koček
pouze ve schránách – kontejnerech. Velikost kontejneru se řídí
uvedenými požadavky na zabezpečení ochrany a pohody přepravované
kočky a dále předpisy přepravce (železnice, autobusy,
letadla). Majitel přepravovaného zvířete je povinen si tyto
podmínky předem zjistit a akceptovat je;
b) kočky musí být během přepravy chráněny proti
extrémním klimatickým vlivům, silnému proudění vzduchu
(průvanu), nepřiměřenému hluku nebo otřesům;
c) při přepravě v kontejnerech, musí být zabráněno jejich
převracení nebo padání a musí mezi nimi být dostatečný
prostor pro přívod vzduchu; kontejnery musí být nakládány,
vykládány nebo přemísťovány ve vodorovné poloze;
kontejnery musí být konstruovány tak, aby při manipulaci s nimi
bylo zabráněno vytékání tekutin, vypadávání podestýlky
nebo výkalů.
3. V prostorách přepravních prostředků, v nichž
jsou přepravována zvířata, se nesmí manipulovat s volným
ohněm, nesmí být současně přepravovány předměty, které
by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu zvířat nebo poškodit
jejich zdraví, zejména látky dráždivé (např.dráždivé
plynné látky včetně cigaretového kouře)
a hořlaviny. Rovněž nelze zvířata nebo kontejnery s nimi
přepravovat v uzavřeném nevětraném prostoru zavazadlovém
prostoru („kufru“) osobního automobilu.
4. Kočky lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích,
které jsou způsobilé pro přepravu osob a jejich příručních
zavazadel, nebo při hromadné nebo letecké přepravě v prostorách
pro přepravu zvířat určených a upravených přepravcem tak,
aby byla zabezpečena ochrana ( např. v letadlech vyrovnání
atmosférického tlaku a teploty) a pohoda zvířat.
5. Obvykle se kočky přepravují
společně s člověkem, takže hygienické podmínky přepravy
odpovídají běžným požadavkům odpovídajícím nároku člověka.
Přepravní schránky (kontejnery) jsou majetkem majitele a jsou
v nich přepravovány kočky z jedné domácnosti/
chovu. Pokud jsou přepravky zapůjčeny pro jiná zvířata,
musí být před a po použití účinně dezinfikována proti
bakteriím, virům a plísním.
|
Čl. 8 |
Podmínky pro chovná zvířata
Doporučuje se před zahájením
vlastní chovatelské činnosti získat nezbytné teoretické
(literatura, odborné časopisy) a praktické ( návštěva
aktivní chovatelské stanice) znalosti .
1. Všechna chovná zvířata, kočky
i kocouři, na které se vztahuje tento Řád, musí být
nejpozději od 1.1.2007 nezaměnitelně identifikováni (mikročip).
2. K chovu mohou být použiti pouze jedinci v dobrém
zdravotním stavu a dobré fyzické i psychické kondici, kteří
byli uznáni chovnými na základě odborného posouzení a dávají
předpoklad zdravého potomstva bez exteriérových, zdravotních
nebo geneticky podmíněných vad.
3. K chovu nesmí být použiti jedinci:
- s fyzickými nebo psychickými nedostatky,
- agresivní jedinci,
- kočka, která opakovaně rodila pomocí císařského řezu,
-
jedinci, u kterých lze předpokládat, že v rámci
poznatků o dědičnosti budou jejich potomkům chybět části
těla nebo orgány, nebo budou-li orgány funkčně nezpůsobilé
nebo znetvořené, pokud se nejedná
o geneticky fixované znaky, které nemají negativní
vliv na zdraví (bezocasost, bezsrstnost).
4. Věkové omezení chovných zvířat u koček je 1 rok
až 8 let, u kocourů od 1 roku neomezeně
- ve výjimečných případech po předchozím předložení
dobrozdání veterinárního lékaře o celkovém zdravotním
stavu a somatické vyspělosti konkrétního zvířete lze
povolit krytí u koček od 10 měsíců stáří.
5. Chovný
kocour smí být během 14 dnů použit ke krytí nejvýše dvou
různých koček.
6. Maximální počet vrhů chovné kočky je 3 za období dvou
kalendářních let nezávisle na počtu porozených koťat,
- kočka smí kojit pouze takový počet koťat, který odpovídá
jejím fyziologickým možnostem,
- pokud je ve vrhu více koťat než má matka funkčních mléčných
jednotek, posoudí veterinární lékař její zdravotní a
kondiční možnosti a navrhne řešení,
-
minimální věk pro odběr koťat od matky je 91 dní, tj.13 týdnů.
7. Doporučuje se kastrací nebo sterilizací zabránit rozmnožování
zvířat, která už nejsou chovná (stáří), nebo nejsou
vhodná k chovu.
8. Amputace drápů, stříhání hmatových vousů, kosmetická
úprava ocasu nebo jiných částí těla je zakázána.
|
Čl. 9 |
Platnost a účinnost Řádu
1. Tento řád je platný pouze ve znění schváleném Ústřední
komisí pro ochranu zvířat, změny tohoto řádu musí být
projednány s Ústřední komisí pro ochranu zvířat.
2. Tento řád nabývá platnosti a účinnosti dnem právní
moci rozhodnutí o schválení Ústřední komisí pro ochranu
zvířat.
3. Tento řád je platný 5 let od jeho schválení Ústřední
odbornou komisí pro ochranu zvířat, po této době bude
provedena revize Řádu a požádáno o schválení nového řádu.
|
|
|
V Praze dne 9.1.2006 |
Slavibor Petržílka, gen. sekretář ČSCH |
|
|